Kdo jsem

Bharata Rajnošek pochází z Prahy. Od čtyř let navštěvoval Kühnův sbor, později dětský pěvecký sbor Pramínek. V deseti letech začíná hrát na zobcovou flétnu pod vedením prof. Václava Žilky, na kterého s láskou vzpomíná jako na setkání s velkým hudebníkem a profesionálem. V roce 1988 uslyšel naživo Michaela Breckera v Praze a to definitivně rozhodlo o dalším směřování. Jazz se ukázal tou nejlepší platformou pro vlastní realizaci.

Nejdříve docházel k rodinnému příteli Zdeňkovi Bartoškovi pro hudební lekce jazzu. Po té chvilku k Frantovi Kopovi a Jiřímu Burdovi. Po letech přípravy pak zahajuje v roce 1992 studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Jeho spolužáky byli Jan Linhart, Pavel Bělík, Jaroslav Friedl, Josef Fečo, Lukáš Pelikán, Martin Plachý, Petr Tichý, Tomáš Uhlík, Petr Beneš a mnozí další, dnes již neodmyslitelně ukotveni na české hudební scéně. Na Konzervatoři studoval saxofon u Jiřího Kuliševa. V době studií saxofonu na Konzervatoři zkouší jako samouk kombinovat hru na saxofon s trubkou a flétnou. Velkým stimulem je účast Scotta Robinsona, amerického multiinstrumentalisty, spoluhráče Emila Viklického, na Frýdlantských jazzových kurzech, který všechny tyto nástroje bravurně bez problémů ovládá. To vede Bharatu k většímu zájmu a hlavně k přesvědčení, že je možné dosáhnout schopnosti plnohodnotného ovládnutí zcela rozdílných dechových nástrojů.

Již za studií má štěstí na spolupráci se skupinami rozdílných žánrů. Tato multižánrovost a multiinstrumentálnost jej ovšem provází celou jeho kariéru.

Prvními koncerty odehranými na saxofon jsou v první polovině devadesátých let příležitostná vystoupení s Jaroslavem Jeronýmem Neduhou, českým folkrockovým hudebníkem (Bharatovým otcem) a jeho skupinou Extempore. Zde se střídá, či někdy doplňuje se saxofonistou Mikolášem Chadimou. Chvíli dokonce hraje Bharata se skupinou Jaxi Taxi.

Prvními skupinami se stálou účastí jsou pak amatérský jazzový kvintet OX, fungující pod Zdeňkem Bartoškem na Základní umělecké škole v Libni, a Sajkedelik Šraml Band, skupina hrající převzaté písně bigbítových kapel let 60. a 70. Ty jsou prokládány vlastní tvorbou a psychedelickými úlety. Těžištěm činnosti jsou privátní jamy „U Slona“, což je bydliště kytaristy Jaroslava Kořána, kde se schází hudebníci, ale i posluchači.

Největším profesionálem z těchto jamů je hráč na klávesové nástroje Karel Babuljak, který posléze přizve Bharatu na natáčení desky Babaletu: Kytkový Reggae. To se koná v létě 1994 v „Mirdově studiu“, kde je tou dobou asi 40 stupňů. Bharata točí dechovou sekci společně s budoucím profesorem a kolegou Pavlem Pivarčim a dotáčí některé party trumpet. Pivarči na to po letech vzpomíná: „Tam byl takovej blázen, co hrál na ságo a pak i na trumpetu.“ Na podzim přichází natáčení se skupinou Švihadlo ve studiu u Fausta a posléze pozvání k účasti na kapelovém životě těchto dvou reggae skupin.

Souběžně s tímto reggae životem ovšem Bharata studuje a hraje jazz. Vstupuje do jazzového kvinteta Return to Silence, který se účastní vystoupení na hlavních jazzových festivalech v Čechách. Zde se setkává s Markem Šmausem, Pavlou Schönovou, Láďou Bartošem a Radkem Břicháčem. Skupina je vybrána jako nejlepší skupina z Frýdlantských jazzových dnů, kterých se Bharata pravidelně účastní a odjíždí koncertovat do Přerova. V Přerově si Bharata zahrál s Will Calhounem a Doug Wimbishem.

Za zásadní lze považovat setkání s Pavlem Richterem, se kterým společně s Pjérem La Šézem a Jaroslavem Kořánem zakládají improvizační skupinu Santus Muzikus. Tato výhradně jamovací skupina pracuje krátce velmi intenzivně a určující je, že se vše nahrává. Vzniká tak spousta materiálu, který dodnes čeká na zpracování. Přes Pavla Richetra se dostává ke skupině Wooden Toys a Ianu Woodovi a Ondřejovi Smejkalovi. S Richterem pak existuje ještě v další skupině Richter Band s Michalem Kořánem a pouze v duu jako experimentální projekt Laurel a Hardy.
S Jaroslavem Kořánem příležitostně vystupuje v improvizačním projektu Orchestr země snivců.

Po absolutoriu se stává Bharata Rajnošek členem skupiny Jazz Efterrätt (Lukáš Chejn, Martin Hořejší, Tomáš Uhlík a Lukáš Doksanský), se kterou poctivě koncertuje po klubech a koncertních sálech po celé České republice. Pro celkovou únavu Bharata v roce 2000 z Efterrättu odchází.

Následují dva roky s Janou Koubkovou a Guru Bandem (Jana Koubková, Pavel Richter, Bharata Rajnošek (též klávesové nástroje) a Tonda Hlávka na Djembe. Zde je bohužel hodně materiálu dosud nezpracovaného a nevydaného.

V roce 2003 přichází pozvání od Felixe Slováčka k účasti v jeho Bigbandu, ve kterém je stále aktivním členem. S Felixem Slováčkem natáčí Bharata hned několik cd a doprovází špičkového multinstrumentalistu Jamese Morrisona (trubka, trombón, saxofon).
V témže roce začíná koncertovat s Feng Yün Song a skupinou Horská Karavana, společně s Jiřím Vedralem, Helenou Vedralovou, které vyvrcholí společnou deskou v roce 2004 a účastí na sólovém projektu Jiřího Vedrala Bueno. Ve stejném období vzniká poměrně velké množství hudby k divadlu, na kterém spolupracuje s Richterem a Kořánem. V roce 2004 přichází spolupráce s chorvatskou zpěvačkou žijící v Čechách Vesnou Caceres a skupinou Anima (Petr Tichý, Vojta Želinský, Stanislav Amcha). Spolupráce trvá dodnes. Původní repertoár latinsko-kubánské hudby je dnes spíše nahrazen jazzovými standardy.

Za další mezník je spolupráce s mezinárodní skupinou Alvik (Anya Stuart, Michal Pajdiak, Petr Tichý, Audun Nedrelid) od roku 2004. S ní koncertuje a natáčí hned několik cd (Cold June, Forms Apart, Your name here).

V roce 2005 přichází občasné hostování s Bigbandem Českého rozhlasu pod vedením Václava Kozla. Zde brzy zůstává nastálo, překvapivě v pozici trumpetisty, společně v sekci s Václavem Týfou, Lukášem Koudelkou, Standou Zemanem a Pavlem Husičkou. Zhruba ve stejnou dobou začíná spolupracovat na česko-rusko-kubánském projektu Atarés.

V roce 2006 začíná vystupovat v Bharatově vlastním projektu Rajnošek B.and. Původní trio s Petrem Tichým a Mariánem Petrželou se postupně rozrůstá do kvartetu s Jardou Friedlem a posléze v kvintet s Vítem Pospíšilem. Po obměnách v rytmice v sestavě Friedl, Pospíšil, Petr Dvorský a Otto Hejnic natáčí a vydává v roce 2013 svou první desku For You, označenou jako nejlepší smoothjazzovou desku v České republice.

Od roku 2008 je členem Bluesového bandu zpěvačky a skladatelky Alice Springs (Yarda Helešic, Lukáš Martínek a Jiří Stivín). V témže roce doprovází jako člen orchestru Big Czech Company jednoho z nejlepší trumpetistů Bobbyho Shewa. V roce 2009 je Bharata členem doprovodné skupiny Dary Rolins (Jiří Stivín, Jan Lstibůrek, Yarda Helešic, Pavel Fanta). V roce 2009 se stává učitelem na Konzervatoři Jaroslava Ježka (saxofon).

S Big Bandem Českého rozhlasu natáčí v roce 2010 album dosud nevydaných písní Karla Gotta – Sentiment, v aranžích Václava Kozla.
Též v roce 2010 začíná studovat na nově otevřeném jazzovém oddělení v Praze na HAMU saxofon.

Od roku 2011 se Bharatovi plní jeho sen. Příležitostně vystupuje s Karlem Růžičkou v jeho Jazzové mši, pro kterou sestavil orchestr, jehož základem je pětičlenná trombónová sekce, saxofon, flétna, vibrafon a rytmika, témbrově jej doplňuje smyčcové kvarteto Ea smíšený sbor Pavla Kühna.

V roce 2012 se setkává na koncertě v Redutě s ruským pianistou Vadimem Mainuginem, který jej pozývá na turné do Ruska na účast na projektu Odin Plus. S tímto později pozměněným mezinárodním projektem Liga Nacij (Liga národů – pro účast rozdílných mezinárodních hudebníků – Belgie, Česká republika, Benin, Kamerun, Rusko) vystupuje pravidelně dvakrát do roka v rámci Ruské federace a Evropy. Vystupovali dokonce až za polárním kruhem (Apatity), Tatarstánu, či v Soči na velkém Mezinárodním jazzovém festivalu (s Petrem Dvorským na basu).

V roce 2013 si v Rusku zahrál s pianistou Jacky Terrassonem.
Ve stejné době je Bharata osloven Petrem Sovičem, mladým nadějným kapelníkem a zpěvákem Pražského Golden Bigbandu, působit v tomto jazzovém Bigbandu. Bharata je nejdříve na pozici prvního tenora a od roku 2014 přesedá na leadera saxofonové sekce ve složení Bharata Rajnošek, Filip Kučera, Ondřej Klímek, Jiří Žák a Pavla Krylová.
V roce 2014 se účastní jako barytonsaxofonista mimořádného projektu Rudi Mazače Jazz Bridge – Kentonmania – Bigbandu se skupinou horen.

V současné době se Bharata zaměřuje nejvíce na svou skupinu Rajnošek B.and, která nyní vystupuje jako kvartet (Rajnošek, Freidl, Dvorský, Hejnic). Skupina se věnuje osobitým aranžmá jazzových standardů, v dalším programu předěláváním známých českých písní do jazzových úprav a posledním repertoárem jsou jazzové aranže písní Michaela Jaksona. Prozatím není jasné, který program bude připraven k natočení nejdříve.
Taktéž velmi aktivní je skupina Alvik s novou zpěvačkou Marianou Wesley. Trvalá je spolupráce s Alicí Springs a též skupina Atarés vystupující hojně po českých podiích. Golden Bigband Prague chystá řadu koncertů s paní Pilarovou a Ilonou Čákovou. Chystá se koncert Bigbandu Felixe Slováčka s Janem Smigmatorem, věnovaným výročí 100 let narození Franka Sinatry.

V pražském klubu Jazz Republic vystupuje v rezidentním projektu Mayflowers v náhodných kombinacích pražských jazzových instrumentalistů, hrajícím Bharatovy kompozice a jazzové standardy. Je přizván k účasti na projektu Jakub Zomera Ray Charles tribute jako trumpetista v sekci s Janem Pospíšilem a Františkem Kopem. V létě 2015 natáčí desku s brazilským zpěvákem a kytaristou Santiagem Ferreirou. Natáčí též sólovou desku Antonína Gondolána.